Večer křupavých srdíček

Vlasta Redl

1:KdD#yž jsi tehdy přinesla nD#9a talířku křC7upky,
mFmusel jsem se zasmát tomu, cG#mo má být dB4susál,   B 
tD#a křupavá srdíčka a zD#9apálená svC7íčka
mi prFmozradily, že zas nejde o víc než o zB4susaběhaný rBituD#ál.
R:Tak to má bG#ýt, a sklenku vC#ína na dobrou nD#oc,
k tomu pár vG#ět o tom, jak vzC#ácný jsem hD#ost,
tak to má bG#ýt, když tma nC#maj7ad městem převezme mC#moc
a chce se žCmít, žFm7ít  vBmíc nD#ež jen dG#ost.
2:Posbíral jsem sirky a pytlík na tabák,
dopil jsem a vstal, že bude líp to dnes vzdát,
a tys' mi sáhla dlaní na čelo, v tu chvíli moc ti to slušelo,
a navíc venku trochu pršelo, a tak jsem zůstal, a rád.
R:To se přece nedělá, chtít víc, než dá se dát,
to není fér, hrát podle vlastních pravidel,
to není fér, chtít jít, když je čas spát
a chce se létat, létat i bez křídel.
3:Pak jsem si skládal na stůl srdíčka, až mi z nich vyšla osmička,
hle, nekonečno ze dvou malých vypečených nul,
a ty jsi bez váhání sáhla jen a špičku dovnitř otočila ven
a vzniklo srdce z malých srdíček, a já ho rychle propíchnul.
R:Tak to ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:57.806+00:00
Výsledky hledání: